Původně chtěla Markéta Słowiková studovat přírodní vědy, stát se bioložkou a prozkoumávat okouzlující zákoutí amazonských deštných pralesů. Přesto se v šestnácti letech stal divadelní svět součástí jejího života a zůstala mu věrná dodnes. Studovala v Ostravě na Janáčkově konzervatoři pod vedením Alexandry Gasnárkové. Její první rolí se stala pionýrka Veronika v představení Šakalí léta v nastudování Národního divadla moravskoslezského. Za první výplatu za představení si koupila džíny v Kenvelu. Pocit štěstí, který tehdy cítila, podle svých slov „už nikdy nezapomene“. Aktivně hostuje v představení Donaha! (Hole dupy) Národního divadla moravskoslezského, dříve se objevila například v menší roli ve hře Hra snů v podání Komorní scény Arény a spolupracovala s organizací Bílá holubice v inscenaci Hra duše.Za roli Sugar v představení Sugar – Někdo to rád horké získala v roce 2016 širší nominaci na Cenu Thálie. Důležitý je pro ni názor diváka i kritika, protože „kritik je přece taky nakonec divák sedící v hledišti a naopak z diváka se může stát skvělý kritik“.Vždycky se zamiluje do toho, co zrovna zkouší nebo hraje. Jednou je to láska na první pohled, jindy k oné lásce vede delší cesta, ale nakonec se do své role zamiluje vždycky, jinak to ani neumí. Každou příležitost bere zodpovědně a je velmi ráda, že měla štěstí na pestrou škálu rolí i žánrů. Zásadními rolemi její kariéry byly Manon Lescaut a samozřejmě zmíněná Sugar, dále Gvendolína Fairfexová v představení Jak důležité je mít Filipa nebo Myška z Kočičí hry. Jejím vzorem jsou Dana Medřická a herci ze seriálu Chalupáři, který považuje za herecký koncert a naprosto ho zbožňuje. Její vysněnou rolí je Eržika v Kočičí hře.
