Pašijová hra vycházející z podkrkonošských her 18. století, pro které je typická lidovost, místní aktualizace, komediálnost a hudebnost, dodnes okouzluje, inspiruje a upřímně vypráví jeden z nejdůležitějších příběhů naší civilizace, příběh o vzkříšení. Od věků do věků žije v lidské společnosti zápas pravdy s bezprávím a zrada se nemění, má jen jiné tváře a jiné způsoby. I dnes jsou Piláti, kteří si myjí ruce, i dnes – a nejen na druhé straně světa – jsou demagogové a prodejné duše, i zločin je stejný, má jen jiné metody. A nepřestává být velká a lidská dobrota, smrt – dar života.

(Sergej Machonin, 1918–1995, divadelní a literární kritik, divadelní teoretik, dramaturg, scenárista, překladatel)

„Pro rozjímání jednoho každého a pobožného křesťana, co a jak mnoho pro nás podstoupil a vystál a svou krev za nás vylil, aby nás tudy od zatracení vysvobodil. Tak nám tady příklad zanechal, abychme tady zde na světe všecko mile a rádi přeterpěli a potom za ním se do nebe dostali a s ním se radovali„.