Daniela Sedláčková

Pochází z české strany Těšína. Těšín a Slezsko jsou její srdeční záležitostí.
Jsou to vzpomínky, nostalgie, rodina, přátelé, srdečnost a přímost, dveře domova otevřené dokořán… prostě místo, kde je vždy vítána.

Žila pět let v srdci Evropy, studovala tam muzikálové herectví na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Studium ukončila po dvou letech, poté byla přijata na jazzový zpěv na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, kde absolvovala v roce 2015.
V roce 2013 se podílela na inscenaci Lusthaus, na níž spolupracovala se spolkem Kulisa v Českém Těšíně.
V letech 2016/2017 hostovala v Divadle Petra Bezruče v inscenaci Richard III.
Do Bajky nastoupila v březnu 2019.

Momentálně také učí na ZUŠ v Třinci jazzový a populární zpěv, dává také soukromé hodiny.

Učí se francouzsky, protože jí tento jazyk uhranul ve chvíli, kdy poprvé uslyšela Zaz.

Cestování jí otevírá oči. Všude je totiž „normální” něco jiného a to ji nepřestává udivovat.

„Vyjadřování emocí hlasem je očišťující záležitost – doporučuji to všem. I vykřičet se je někdy potřeba.”
Noční ticho je jí inspirací.

„Tvořte, zpívejte, hrajte, malujte, pište, tancujte – je to ta nejlepší terapie.“

„Do Bajky jsem nastoupila, protože to byla pro mě možnost rozvíjet svou osobnost a svůj talent.
V Bajce máme výjimečný soubor. Vážím si přímosti a srdečnosti, která tam je. A to je potom radost do takové práce se vracet.
Největší odměnou je pro mě feedback, který nám diváci poskytují. Vždy si přeji, abychom je byli schopni oslovit alespoň jednou myšlenkou, která je obohatí, a kterou si s sebou odnesou.
Každá inscenace je pro mě výzvou.
Je nádherné vidět, jak dřevo ožívá, začíná se hýbat, mluvit. Najednou je to tvor, kamarád, který má jméno. Je to jako kreslit tváře, nejdřív máte prázdný papír, ale postupně se z něj na vás začíná někdo dívat. A najednou mezi námi vzniká vztah.“

Dania má přirozený dar porozumět si s každým hudebním nástrojem, který uchopí. Mnozí z vás ji znají z těšínských jazzových večerů, kde zpívá v duetu se svou sestrou Tamarou.