Dorota Grycz

S Bajkou je spjata prakticky celý svůj život. Stejně jako všechny polské děti na Záolší byla i ona jako dítě věrným divákem Bajky, od roku 1997 (s malou přestávkou) je herečka loutkové scény Těšínského divadla BAJKA. Sen se pro ni stal skutečností.

„Práce v Bajce je velmi různorodá a dokáže mě vlastně pokaždé něčím zaskočit. V každém představení pracujeme s jinými typy loutek, učíme se je vést. Tento tvůrčí přístup mě nepřestává inspirovat a těšit.“

„Ráda bych také zmínila projekty, které jsme realizovali společně s dalšími dvěma scénami TD; s Polskou scénou TD to bylo představení Syrenka, s českou scénou pak Prodaná nevěsta. Jak vidíte, Bajka před nás staví stále nové výzvy a právě to mě na mé práci nejvíc baví.“

Rolí, se kterými se setkala v průběhu své herecké práce, je jistě mnoho, vždyť v Bajce mají herci v rámci jednoho představení i několik rolí. S nostalgií ale vzpomíná např. na kozlíka (Koziołka Matołka) nebo černou kozu (Czarną Kózkę) z představení O Wilku i Kózce (r. 2000). Zdá se, že postavy koz – jak sama s úsměvem tvrdí – jí byly předurčené. Z aktuálních titulů má moc ráda Noemovu archu, Obušku, z pytle ven!, Labutě ze země Erin a Gulliverovy cesty.

„Úsměv na tvářích dětí a radost v jejich očích jsou tím, co dává mé práci smysl a co mě obohacuje.“